Soukromě vlastněné byty mají určitě nejednu přednost před jakýmkoliv jiným typem bydlení. Ten, komu takový byt patří, má v podobě této nemovitosti určitý hodnotný majetek, někoho takového nemůže žádný jiný majitel vystěhovat, takový byt si lze do značné míry upravovat podle svých představ a podobně. Takže je pochopitelné, že si mnozí lidé vlastní byty kupují. Nechtějí žít někde, kde jim bude někdo cizí neúměrně zvyšovat nájem, omezovat je, a nakonec je třeba i vystěhuje, až usoudí, že má pro takovou nemovitost lepší využití.
Ovšem soukromé nemovitosti mají i svou nevýhodu pro ty, kdo si je pořizují. A to je skutečně vysoká cena, která se za takové byty platí. To je něco, co si leckdo z nás nemůže dovolit nikdy v životě. A někdo další takový vlastní byt získá jedině tehdy, když na něj dostane hypotéku.
Jenže hypotéky jsou půjčky. A tudíž je dostanou jenom ti, kdo je rovněž dokážou následně splatit. A co to v praxi znamená? Třeba to, že se žadatel o hypotéku na soukromý byt dozví, že ji nedostane, protože by ji podle mínění bankovních úředníků nedokázal splácet. Inu, když má někdo poměrně nízké příjmy…
A tak se někdo zdánlivě nemá šanci dobrat vlastního bydlení. Ale naštěstí je tu určitá eventualita, díky níž může i někdo takto odmítnutý docela dobře žít. A to v bytě, který je skoro jako soukromý. Ovšem není soukromý, nýbrž družstevní.
Ona se totiž dá hypotéka na družstevní byt získat o poznání snáze. A to díky tomu, že bývají družstevní byty levnější, nemusí se na ně tedy brát tak velká půjčka, a čím méně peněz člověk žádá, tím spíše uspěje. A dostane šanci bydlet skoro jako ve svém. Protože mezi byty soukromými a družstevními není zase až tak velký rozdíl.
A proto si mnozí našinci berou hypotéky na družstevní byty od nebankovní společnosti. Protože ty dostanou a mohou dobře bydlet. Což je v lidském životě velice významné.